"České hypoteční banky" versus bankovní unie
"České hypoteční banky" versus bankovní unie
Guvernér České národní banky (www.cnb.cz) varuje před přesunem bankovního dohledu z národní úrovně do rukou Evropské centrální banky, neboť přesun dohledu nad finančním trhem z České republiky na nadnárodní úroveň může ohrozit finanční stabilitu České republiky. Česká banka bank přitom přesun pravomocí ohledně dozoru nad finančním trhem na celoevropské instituce kritizuje dlouhodobě.
Bankéřům se nelíbí především případný přesun pravomocí při zachování stejné míry odpovědnosti za stabilitu finančního trhu. Tuzemský bankovní sektor je přitom podle guvernéra ČNB (www.cnb.cz) Miroslava Singera velmi stabilní, má dostatek zdrojů i kapitálu a je odolný vůči šokům. Velmi kriticky se ke vzniku jednotného bankovního dozoru a případného vzniku bankovní unie vyslovil na summitu EU i premiér Petr Nečas. Podle jeho názoru vznik jednotného bankovního dozoru ohrožuje stabilitu finančního systému v České republice. Proto je podle něj země připravena případné návrhy vetovat, jestliže nebude zaručena stabilita tuzemských finančních institucí (tuzemských hypotečních bank). Záruky pro Českou republiku by podle Nečase měly být takové, aby mateřské společnosti českých hypotečních bank (www.hypotecnibanka.cz), z nichž naprostá většina je v rukou finančních ústavů ze zemí eurozóny, nemohly v případě potíží stahovat finanční prostředky z českých dcer či si na jejich úkor vylepšovat svou bilanci. Takové pokusy se podle něj během finanční krize děly.
Prezident Václav Klaus označil celou myšlenku bankovní unie za umělé, nepřímé, nedobré řešení. Jednotný dohled by se měl týkat zemí eurozóny, avšak mohly by se k němu připojit i další země, budou-li chtít. Jde o jeden z hlavních bodů rodící se bankovní unie. Těmi dalšími jsou společný garanční systém vkladů a fond na řešení problémů hypotečních bank (www.hypotecnibanka.cz). Na vznik bankovní unie vážou některé země rekapitalizaci svých problematických hypotečních bank (www.hypotecnibanka.cz) z evropského záchranného fondu ESM. Nejvíce se to týká Španělska, které bude na vyčištění bankovních bilancí a nedobytných úvěrů potřebovat nejméně 60 miliard eur. Centrální španělská vláda Mariana Rajoye však tyto peněžní prostředky nemá, a pokud by přijala pomoc z ESM přímo, musela by spolu s penězi přijmout také balíček úsporných opatření pod taktovkou Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu (MMF). Tomu se však Španělé a další země snaží za každou cenu vyhnout.
autor. 1. EUROHYPOTEKA s. r. o.
