Bankovní poplatky na scéně!
Bankovní poplatky na scéně!
Tento týden jsme se v týdeníku Ekonom setkali s velmi zajímavým článkem o bankovních poplatcích, který dnes přinášíme. I nadále totiž sledujeme aktuální vývoj ve světě hypotečních bank (www.hypotecnibanka.cz).
Mýty o českém ráji bankovních poplatků. Některé hypoteční banky v Česku na poplatcích vybírají méně než jejich "matky".
Anketa o nejabsurdnější bankovní poplatek za loňský rok zná svého vítěze - je jím poplatek za předčasné splacení úvěru (www.euro-hypoteky.eu). V Česku se nyní jako každoročně po zveřejnění výsledků opět rozhořela debata, že Češi v bankách platí více než lidé v jiných evropských zemích. Je Česko opravdu místem, kde banky místo na úrocích vydělávají na vysokých cenách za své služby, a to více než jinde v Evropě? Srovnávání poplatků z mezinárodního hlediska je velmi komplikované. Ceníky a sazby bank (www.csas.cz) za služby se v jednotlivých zemích zásadně liší. Poplatky mají jiné názvy, jsou různé pro jednotlivé skupiny klientů, někde se navíc místo samotných transakcí zpoplatňuje užívání služeb banky paušálně. Týdeník Ekonom proto pro porovnání využil jiný ukazatel. Z finančních výkazů bank a vlastních výpočtů srovnal podíl příjmů z poplatků na celkových výnosech u bank působících v Česku i jejich mateřských nadnárodních skupin. Ten umožňuje posoudit, jak velkou roli hrají nepopulární bankovní "desátky" ve výdělku banky. Nicméně nevypovídají o absolutní výši poplatků. Ze srovnání vyplynulo několik zajímavých výsledků. U většiny bank se potvrdilo, že poplatky u tuzemského finančního ústavu se na tvorbě zisku podílejí o několik procentních bodů více než u zahraniční skupiny. Zároveň jsou ale mezi bankami i celými nadnárodními skupinami výrazné rozdíly v tom, do jaké míry spoléhají při tvorbě zisku právě na poplatky. Například u skupiny UniCredit (www.unicredit.cz) tvoří poplatky zhruba třetinu výnosů, zatímco třeba u ČSOB (www.csob.cz), respektive její mateřské skupiny KBC, se podíl poplatků pohybuje pouze na úrovni zhruba 15 procent. Ze zkoumaných bank nicméně nižší roli poplatků v Česku než u "matky" vykázala pouze česká Raiffeisenbank (www.rb.cz).
Ani tento fakt však neznamená, že by Česko bylo evropským rájem, kde si banky na klienty "troufnou" více než jinde. I z jiných výzkumů vyplývá, že existují země, kde jsou bankovní poplatky ještě vyšší. Například podle průzkumu Evropské komise si banky účtují více v Itálii, Španělsku nebo Rakousku, ale také v ekonomicky slabším Lotyšsku. Podle výpočtů komise klienta v Česku vedení účtu včetně dalších služeb vyjde v průměru na 95 eur ročně. Naproti tomu v Itálii tato suma přesahuje 250 eur. Navíc platí, že v zemích s nižšími poplatky se banky často naopak hojí jinde. "Když se podíváte do zemí, kde je o něco nižší hladina poplatků, zjistíte, že jsou tam zase vyšší úrokové sazby," řekl týdeníku Ekonom ředitel České spořitelny Pavel Kysilka. Klienti tak sice zaplatí méně za služby, naopak je však dráže vyjde například půjčování peněz. Hypoteční banky na poplatcích v Česku vydělávají desítky miliard korun. Celková suma za loňský rok sice ještě není k dispozici, ale údaje za první tři čtvrtletí, kdy banky na poplatcích po odečtení nákladů vydělaly 29 miliard korun, potvrzují rostoucí trend.
"Částka bude za celý rok atakovat hranici čtyřiceti miliard korun," tvrdí majitel serveru bankovnipoplatky.com Patrik Nacher. V roce 2004 se přitom na poplatcích vybralo o téměř deset miliard méně. Dosud největší skok zaznamenala ve svých statistikách o bankovním sektoru a poplatcích Česká národní banka (www.cnb.cz) mezi lety 2006 a 2007. Tehdy suma poplatků stoupla o téměř tři miliardy korun. Naopak v letech 2007 až 2009 se meziroční rozdíly pohybovaly "jen" ve stovkách milionů. Na nárůst má sice vliv i vstup nových bank na český trh, největší roli ale hraje obecně zdražování poplatků. Jaké jsou příčiny růstu bankovních poplatků v posledních letech, respektive jejich podílu na výnosech finančních domů? Pro banky představují vedle úrokových výnosů hlavní zdroj příjmů. Úrokové sazby přitom v posledních letech rapidně klesaly. Právě na tento pokles banky často reagovaly zvýšením sazeb za služby. "Je zásadní rozdíl, jestli je sazba ČNB (www.cnb.cz) 0, 75 procenta jako dnes, nebo šest procent. Když se zvednou úrokové sazby, tak podíl úrokových příjmů v rámci zisku je pak oproti poplatkům vyšší," vysvětluje Pavel Kysilka. Relativně vyšší bankovní poplatky v Česku pak mají i určitý pozitivní přínos. Jejich vybraný objem totiž nepodléhá výkyvům podle fáze hospodářského cyklu tolik, jako je tomu v případě úrokových výnosů. Banky v Česku proto mají stabilnější příjmy, což částečně přispělo k jejich dobré situaci i v době krize. Nemusely totiž výpadky z výdělků na úrocích kompenzovat například riskantními obchody na finančních trzích (Němec, J. Mýty o českém ráji bankovních poplatků. Ekonom, dne 8.-14.3.2012, s. 30.).
autor. 1. EUROHYPOTÉKA s. r. o.
